DC servopohon znamená, že ovladač motoru je propojen s řídicím systémem pomocí analogového signálu +/- 10 V. Při napětí 0 V motor neběží, při napětí +10 V se motor točí maximální rychlostí, při napětí -10 V se točí maximální rychlostí v opačném směru. Při ostatních napětích jsou otáčky úměrné přednastavenému napětí, které je řízeno regulátorem otáček v ovladači motoru na základě zpětné vazby z tachometrického generátoru. Jak CNC řídicí systém ví, jaké napětí má být aplikováno? K tomu je nutná zpětná vazba polohy pomocí lineárních stupnic nebo enkodérů. Nastavená poloha se odečte od naměřené polohy a řídicí systém dá motoru signál úměrný tomuto rozdílu. Jedná se o tzv. systém proporcionálního řízení. Čím vyšší rychlost, tím větší odchylka tvaru je již přežitek.

Spojení „DC servopohon“ může také znamenat, že pro konstrukci servopohonu byl použit stejnosměrný (DC) motor, což nutně neznamená, že je rychlost udávána pomocí DC. Servopohony tohoto typu lze ovládat pomocí diskrétních signálů CLK/DIR. Regulátor v takovém servopohonu se snaží řídit motor tak, aby se chyba polohy blížila nule, bez ohledu na rychlost otáčení motoru. Jedná se sice o něco mladší řešení, které je však také zastaralé a již se nepoužívá.

V dnešní době se u servopohonů uplatňují pouze střídavé motory s elektronickou komutací s enkodérem na hřídeli. Existují dvě verze takových servopohonů: BLDC - bezkomutátorové stejnosměrné motory a PMAC - synchronní motory na střídavý proud (AC) s permanentními magnety.